Antelope Canyon - site Navahe

věnováno Zbyňkovi a všem vášnivým fotografům a taky Navahům, které mám docela ráda

IMG 9496-1Do Antelope Canyonu jsme se dostali v druhé půlce našeho pobytu. Tušili jsme, jak je to tu s majiteli i cenami, protože mnoho cestovatelů popisuje, jak je tu berou na hůl, že  ceny za návštěvu kaňonu, který patří Navahům ( lidu Diné), jsou dost vysoké. Na druhou stranu jsme odsud viděli fotky, prostě paráda.     

IMG 9492-1Jak je všeobecně známo, kaňon leží na území Navahů, kterým bylo po řadě složitých vyjednávání a represí, které trvaly přes 400 let, dovoleno vrátit se na toto své území.  Přesto, že kmen má v současné době přes 250 000 lidí, rozhodně neoplývá bohatstvím. Když člověk projíždí jejich územím a vidí v jakých podmínkách žijí, diví se, že je to vůbec možné.  Představte si vyprahlou poušť, uprostřed plechové baráky a pár starých aut….. Poblíž měst Page v Arizoně mají Navahové jedny z mála zdrojů své obživy. Tepelnou elektrárnu a již zmíněný Antilopí kaňon.

Vznik kaňonu je pro mě neuvěřitelný: všechno je dílo vytrvalého působení vody a erozivní činnosti větru na zdejší pískovec. Tedy další z výtvorů přírody, který vznikl vlastně náhodně právě tady.  Výsledek si ale nezadá s cílenou prací předních umělců. Je precizní, působivý, jakoby do detailu promyšlený, prostě geniální.

IMG 9218-1Přitom místo, kde se oba kaňony nacházejí, je takové obyčejné.  Vyprahlá planina, na obzoru tři komíny elektrárny, na vstupu hliněné parkoviště a dřevěná bouda.  Rozhodli jsme se, že si mezi Upper a Lower Canyonem vybereme ten dolní, protože je méně známý a finančně příznivější.

Podle rad zkušených cestovatelů jsme na místo dojeli kolem poledne, kdy je tu krásné světlo.  Cestou jsme se zastavili jen tak informačně u známějšího horního kaňonu a zjistili, že nám vstupné zase pěkně popolezlo nahoru (25 dolarů), že je třeba zaplatit ještě 5 dolarů Navahům a dalších 6 za parkovné.  To nás pochopitelně  docela naštvalo. Odjeli jsme k plánovanému Lower Canyonu, kde byla situace trochu lepší (20 dolarů vstup a 6 Navahům). U budky, kde se vybíralo vstupné,  ale byly všude velké nápisy, že kdo má stativ a větší foťák, tak musí zaplatit 40 dolarů za delší foto prohlídku.  Další změna byla, že i tady se chodí oproti minulým letům s průvodcem.IMG 9490-1

Nedalo mi to, protože tahle částka byla i pro velké fandy focení trochu vysoká, a zeptala jsem se lidí, kteří vycházeli ven s foťáky podobnými mému Canonu, kolik zaplatili. Uklidnili mě, že když nemám stativ, tak je to OK.  Honza nějak neunesl tíhu situace a prohlásil, že on nejde. Držela jsem v upocené dlani peníze a zaplatila přesto i za něj. Zdálo se mi, že nejít sem, když jsme tady, není dobrý nápad. Ve zbývající čtvrthodince, kdy jsme čekali, až bude řada na naší skupince, jsem si vyposlechla hodně zlých slov.      

IMG 9223-1
Pak přišel náš navažský průvodce Truman. Nebyl právě nejštíhlejší (asi 150 kg odhadem) a já jsem se později divila, že se vůbec těmi štěrbinami protáhne. Před vstupem si nás shromáždil u pamětní desky lidí, kteří tu v kaňonu zahynuli, a dlouze vyprávěl o nebezpečí bleskových záplav - ty zde občas hrozí. Vyslechli jsme ho s jistými pochybnostmi, protože jsme už věděli, že to s tou bezpečností Američani přehánějí, ale později, když  jsme procházeli úzkým a hlubokým kaňonem, jsme uvěřili, že to může být divoké, prostě jako v pračce, která člověka semele. Na závěr nás Truman uklidnil, že voda z horního toku řeky sem (když tam prší) dorazí asi za hodinu, a to my už budeme venku. Později jsme si dokonce  všimli připravených provazových žebříků, které se dají hodit dolů, v případě, že se to nestihne, tak na tom asi něco bude.

IMG 9489-1

Za zmínku stojí ještě instruktáž, která se týká toho, co se v kaňonu všechno nesmí (viz. nafocená deska).  Největší odezvu vyvolal přísný zákaz močení.

Pak jsme vyrazili, tedy vlezli po kovovém žebříku asi šest metrů pod povrch a byli jsme tam. V první fázi absolutního opojení jsme se dokonce my fotografové strkali a napjatě čekali, že spoluturisté zajdou za roh, a my si budeme moci dopřát slastnou chvilku uměleckého focení. Asi se opravdu nedá popsat ten pocit. Slovo nádhera je slabé. Hra křivek, barev, světel a stínů, vůně podzemí, chlad ze skal, trocha stísněnosti, když se chodbička zúží, a vy musíte jít bokem.  Trvalo to nádhernou hodinu. Časem jsme se uklidnili, přestali se strkat, fotili, co se do nás vešlo, dívali se, usmívali se, říkali si navzájem „ tady je dobrý záběr“, a dokonce se fotili navzájem.  Truman byl fajn chlap i průvodce.  Říkal, že i bez stativu se tu dají udělat dobré fotky, ať to práskáme, co síly máme, že z toho určitě něco bude.  Říkal nám jména skal, pokud nějaká měly, vyprávěl zajímavosti a vířil prach ručníkem, aby vynikly sloupce slunečních paprsků ve štěrbinách.

IMG 9470 IMG 9436  IMG 9413-1  IMG 9274

 IMG 9441  IMG 9434-1 IMG 9230-1

Když jsme vylezli po žebříku zase nahoru, každému nám podal ruku a popřál hezké zážitky.

Takže „koné Tatanka“ a třeba zase někdy…

PS1: Honza byl taky zlatej, protože udělal jednu úžasnou věc. Řekl "Promiň, jsem moc rád, že jsem tam byl"  

PS2:Já jsem měla ještě bonus: jedna malá lekce Navažštiny přímo v kaňonu.

IMG 9464-1

 

Slovníček:   

 

site dobrý den
koné nashledanou
Tatanka buvol a rodové jméno Trumana

    

 

 

Nahoru