Na svou první "plavbu" na najaté plachetnici jsem se těšila poněkud rozechvěle, protože jsem byla a) spíš neplavec než plavec, b) o mořské nemoci jsem slyšela to nejhorší, c) ohledně plachtění jsem absolvovala pouze rychlokurz, ze kterého jsem si zapamatovala poučky "vždycky se něčeho pořádně drž" a "nelítej po palubě bosky". Patřím však k oněm laikům, kterým dovolená pod plachtami nakonec učarovala.

Do mariny v Chorvatsku, kde jsem se měla připojit k posádce, jsem zdárně dorazila linkovým autobusem z Prahy. Samozřejmě je možno cestovat autem, ale autobus má něco do sebe. Trasy jsou plánovány tak, aby se vyhnuly úmorným zácpám, a po dojezdu můžete být i celkem vyspaní a nachystaní čerpat zážitky od první chvíle dovolené.Řidič autobusu mi naštěstí zastavil před odbočkou do mariny a tam mě vyklopil i s obrovitou taškou. Na loď se nejezdí s kufrem nebo krosnou (leda že bychom měli najatý ještě zvláštní trawler na bagáž), ale nejlépe s kabelou typu "od Vietnamců". Po vyprázdnění se dá složit na placku, takže nezabírá drahocenné místo na lodi, a hodně se do ní vejde. Tato dobrá vlastnost má ovšem druhou stránku, na niž člověk musí pamatovat, pokud cestuje dopravním prostředkem, který vás vysadí dál než dva metry od lodi. Měla jsem pocit, že jsem si původně zabalila jen plavky (pro forma) a dvě tílka a že zbytek zabralo nejnutnější jídlo na 14 dní, a přesto moje taška nakonec vážila asi tunu…

Číst dál: Nováček na palubě

Stručný přehled našich lodních výletů

Kdy

Kam Kdo Pozn.
2011 Sardinie
2010  Itálie - Stromboli
2009  Řecko
2008  Chorvatsko
2007  Sardinie
2006  Korsika
2005
2004
2003
2002

Nahoru